Živnost a živnostenský zákon – II

Tentokrát se zaměříme na druhy živností, neboť jich existuje několik, a také na to, co je provozovna a co všechno s ní souvisí.

1. Druhy živností

Podle živnostenského zákona se může zletilá fyzická osoba přihlásit k některé z níže uvedených živností, přičemž záleží na druhu provozované výdělečné činnosti:

1. Ohlašovací živnosti:

• Živnost řemeslná – k provozování řemeslné živnosti musí žadatel či ohlašovatel prokázat odbornou způsobilost, jinak by k ní nezískal oprávnění. Odbornost lze doložit vysvědčením o středním odborném vzdělání a výučním listem (odborné učiliště); středoškolským vzděláním zakončeným maturitou v příslušném či v příbuzném oboru, anebo některým z vyšších vzdělání; popřípadě absolvováním rekvalifikace akreditované Ministerstvem školství; poslední možností je prokázaných 6 let praxe v daném oboru.
• Živnost vázaná – je třeba prokázat odbornou kvalifikaci; patří sem třeba zpracování tabáku, geologické práce, oční optika, podnikání s nebezpečným odpadem, projektová činnost, obchod se zvířaty, účetnictví a daňové poradenství, restaurátorství, zeměměřičství a další.
• Živnost volná – k provozování této živnosti není nutné prokazovat odbornou způsobilost.

2. Dále existují živnosti koncesované. Jedná se o speciální činnosti, na jejichž regulaci má zájem stát. A proto může být tento druh živnosti provozován teprve po odsouhlasení příslušným státním orgánem a udělení zvláštního oprávnění k podnikání, takzvané koncese, a následným zápisem do obchodního rejstříku.

Pro získání koncese je nutné prokázat odbornou způsobilost a v mnoha případech splnit i některé další podmínky. K živnosti koncesované patří kupříkladu práce s lihem, podnikání se střelivem a výbušninami, PHM, výroba a rozvod tepelné energie, motorová silniční doprava, pyrotechnici, veřejné dražby, detektivní služby, pohřební služby, aj.

Kompletní výčet všech živností, rozdělených podle předmětu podnikání a také s uvedením požadovaného vzdělání a kvalifikace, najdete v přílohách 1 – 4 zák. č. 455/1991 Sb., anebo zde.

2. Provozovna

Pokud živnostník zahájí činnost, často potřebuje ke svému podnikání provozovnu, v níž bude provádět výrobu, prodej zboží či poskytovat služby. Provozovnou mohou být určité prostory, v nichž je výdělečná činnost vykonávána (dílna, sklady, stánek – i mobilní, pojízdná prodejna, kadeřnická provozovna, atd.); anebo nepotřebuje-li OSVČ ke své živnosti žádné prostory, je provozovnou místo či sídlo jeho podnikání – například pro účely EET (to znamená třeba trvalé bydliště; jde-li o byt či jinou nemovitost v cizím vlastnictví, je zapotřebí doložit souhlas vlastníka, správce, popř. jiné odpovědné osoby). Pokud provozovna fyzicky existuje, musí být označena názvem a identifikačním číslem živnostníka a zaevidována na ŽÚ.

Ve třetí, poslední, části o živnostenském podnikání, se podíváme na to, co všechno se bude dít, až se živnost rozběhne, a čím vším se bude muset OSVČ – kromě své vlastní pracovní náplně – ještě navíc zabývat.

Autor: PROFEETO