Zákon o evidenci skutečných majitelů

Je projevem transpozice evropské směrnice 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a její novelizační směrnice 2018/843, tedy tzv. anti-money laundering, zkráceně AML směrnic, do českého právního řádu. V podrobnostech v reáliích vnitrostátního práva nově upravuje vedení evidence skutečných majitelů a některá práva a povinnosti vznikající v souvislosti se zjišťováním skutečného majitele a zápisem údajů o něm do evidence skutečných majitelů.

Důvodová zpráva vysvětluje, že dosavadní pojetí institutu skutečného majitele a jeho evidování v českém právním řádu požadavkům AML směrnic už nevyhovovalo, když velice omezené pojetí evidence skutečných majitelů podle rejstříkového zákona již nemělo představovat mechanismus zajišťující kvalitu zapisovaných údajů. Zajištění úplnosti, přesnosti a aktuálnosti údajů bylo ponecháno pouze na daných právnických osobách, přičemž neexistovaly jakékoli sankce za nesplnění zákonem stanovených povinností. Jako nevyhovující byl shledán rovněž dosavadní neveřejný režim evidence.

Proto zákonodárce přistoupil k přijetí právní úpravy zcela nové, reprezentované právě publikovaným zákonem. Za hlavní principy, jež jí mají být následovány, jsou označeny transparentnost, boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu, snížení administrativní zátěže, aplikovatelnost, přehlednost a systematičnost právní úpravy, jistota v obchodním styku a soulad s evropským právem. Záměrem pak bylo účinně dosáhnout cílů vymezených zmíněnými AML směrnicemi.

Své účinnosti zákon nabývá dnem 1. 6. 2021.

Autor: Mgr. Martin Glogar, zdroj: Právní prostor