Právní aspekty růstu cen stavebních materiálů

To obvykle působí problém hlavně zhotovitelům stavby, kteří se ještě před tímto vzestupem cen zavázali k provedení stavby za určitou cenu a zároveň neprosadili do smlouvy ustanovení, které by jim umožnilo zvýšit cenu díla v důsledku zvýšení cen materiálů (nejčastější variantou takového ustanovení je tzv. inflační doložka). V následujícím textu se chci zabývat právě tím, zda by se zhotovitel mohl domáhat zvýšení ceny díla v důsledku neočekávaného růstu cen materiálů a dalších vstupů i v situaci, kdy mu smlouva o dílo takové právo nepřiznává.

Obecný princip – riziko zvýšení nákladů na dílo nese zhotovitel

Především je třeba říci, že z ustanovení nyní účinného občanského zákoníku (dále jen „OZ“) vyplývá obecný princip, že zhotovitel je povinen provést dílo za cenu, která byla dohodnuta ve smlouvě. Tento princip je zakotven zejména v následujících ustanoveních OZ:

§ 2620 OZ, odst. 1 OZ: „Je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno.

§ 2621 OZ: „Bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu.“

Pokud tedy smlouva o dílo nestanoví něco jiného, je zhotovitel povinen provést dílo za cenu, která je stanovena ve smlouvě, a to bez ohledu na nynější růst cen vstupů.

Z výše uvedeného principu však existují určité výjimky ve prospěch zhotovitele. Nevýhodou těchto výjimek však je, že se vztahují jen na málo frekventované situace, nebo že by si prosazení vyšší ceny díla vyžádalo předchozí soudní řízení, jehož výsledek je nejistý. 

Možnost zhotovitele domáhat se žalobou zvýšení ceny díla podle § 2620, odst. 2 OZ

První z těchto výjimek je obsažena v ustanovení § 2620, odst. 2 OZ, které zní takto: „Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane.“

Aby zhotovitel podle tohoto ustanovení prosadil zvýšení ceny díla, musel by objednatele zažalovat a následně v řízení před soudem zejména prokázat, že nastala okolnost, která je: 

a) zcela mimořádná, 

b) nepředvídatelná, 

c) podstatně ztěžuje dokončení díla. 

Všechny tyto tři podmínky musí být splněny zároveň. Pro tyto mimořádné okolnosti se v angličtině používá výraz hardship (těžkosti). 

Existují různé názory na to, zda by se za takovou okolnost, která umožní zhotoviteli prosadit v řízení před soudem zvýšení ceny díla, mohl považovat i současný neočekávaný a extrémní růst cen materiálů. Domnívám se, že s ohledem na dosavadní vývoj cen je jejich nynější růst okolností zcela mimořádnou.  

O nepředvídatelnou okolnost se bude jednat také, ale jen pokud byla smlouva o dílo uzavřena ještě v době, kdy tento růst cen ještě nenastal a zhotovitel ho tedy nemohl předvídat. Podle mého názoru fakt, že v době uzavření smlouvy již nastala pandemie Covid 19 sám o osobě ještě neznamená, že zhotovitel měl předvídat, že v budoucnu dojde k dramatickému nárůstu cen materiálů. Ekonomické dopady pandemie byly v době jejích počátků ještě nejasné a některé prognózy byly vysloveně mylné[1].  

Poslední otázkou je, zda zvýšení ceny materiálů podstatně ztěžuje dokončení díla. Pokud bychom toto podstatné ztížení chápali jen ve stavebně technickém smyslu (jako třeba v případě, kdy se v podloží stavby neočekávaně vyskytne skála), pak by k žádnému ztížení dokončení díla nedošlo. Jestliže však pod pojem podstatné ztížení dokončení díla zahrneme i razantní vzrůst cen materiálů, bude splněna i tato podmínka. Myslím, že úspěch zhotovitele v žalobě podané podle § 2620 OZ, odst. 2 OZ bude záviset do značné míry na tom, jak široce budou soudy vykládat obsah poslední ze tří nezbytných podmínek, tj. podstatné ztížení dokončení díla. Předchozí dvě podmínky podle mého názoru obvykle naplněny budou[2].   

Obecné ustanovení o podstatné změně okolností (§ 1764–1766 OZ)

Další zásadní otázkou je, zda by mohl zhotovitel ke zvýšení ceny díla využít také ustanovení o podstatné změně okolností obsažená v § 1764–1766 OZ. Smysl těchto ustanovení by se dal – s jistým zjednodušením – shrnout takto:

1. Pokud se po uzavření smlouvy změní okolnosti tak, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh (viz § 1764 OZ). 
2. Jestliže však tato změna okolností byla tak podstatná, že kvůli ní došlo ke zvlášť hrubému nepoměru spočívajícím ve zvýhodnění jedné ze stran (buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění), může se dotčená strana domáhat obnovení jednání o smlouvě. Musí se přitom jednat zároveň o změnu nepředvídatelnou a neovlivnitelnou (viz § 1765 OZ). 
3. Pokud se strany v situaci popsané pod písm. b) nedohodnou, může soud na návrh dotčené strany jejich závazkový vztah změnit nebo zrušit. Jedním z předpokladů úspěšnosti žaloby je, že žalobce uplatnil právo na obnovení jednání o smlouvě do dvou měsíců poté, co změnu okolností musel zjistit (viz § 1766 OZ). 

Osobně se domnívám, že tato ustanovení pro změnu ceny díla použít nelze, protože ustanovení OZ o smlouvě o dílo obsahují v tomto směru speciální úpravu, a to v již zmíněném § 2620, odst. 2. Obě tato ustanovení se totiž vztahují na velmi podobné situace, hypotézy obou norem jsou obdobné. Uplatní se tedy pravidlo, že speciální právní úprava má přednost před úpravou obecnou (lex specialis derogat legi generali).

Je však třeba říci, že na tuto věc existují i opačné názory založené na rozdílech v hypotézách obou těchto norem, tj. na tom, že ustanovení § 1765 OZ se vztahuje přece jen na poněkud jiné situace, než ustanovení § 2620, odst. 2 OZ – zatímco ustanovení § 1765 OZ vysloveně zmiňuje zvýšení nákladů plnění (což je i případ, kterým se zde zabýváme), tak ustanovení § 2620 odst. 2 OZ o nákladech plnění nehovoří a místo toho se má použít jen při podstatném ztížení dokončení díla[3]. Při řešení této otázky půjde tedy zejména o srovnání hypotéz (předpokladů pro použití) obou právních norem. 

Žaloba na zvýšení ceny díla

V každém případě by však měl mít zhotovitel možnost domáhat se na soudě zvýšení ceny podle alespoň jednoho z těchto ustanovení (tj. podle § 2620 odst. 2 OZ nebo podle § 1766 OZ). Je samozřejmě otázka, zda soud po podání žaloby dospěje k závěru, že současný růst cen materiálů je okolností, na kterou se tato ustanovení vztahují.

Domnívám se, že není nezbytně nutné, aby zhotovitel v žalobě uváděl, že svůj nárok uplatňuje buď jen podle prvního či jen podle druhého z ustanovení. Právní kvalifikace nároku totiž není povinnou náležitostí žaloby. Dokážu si tedy představit situaci, kdy bude zhotovitel bezvýsledně jednat s objednatelem o zvýšení ceny a poté na objednatele podá žalobu, kterou se bude domáhat zvýšení ceny díla, kterou odůvodní tím, že byly splněny podmínky jak podle § 2620, odst. 2 OZ, tak i podle § 1765 OZ. Právě tvrzení (vysvětlení) a prokázání těchto podmínek bude třeba věnovat v žalobě zvýšenou pozornost. 

Samozřejmě, zvýšení ceny díla bude moci zhotovitel požadovat jen v případě, že jeho smlouva neobsahuje ujednání, které mu tento postup vysloveně znemožňuje. Takovým ujednáním by mohlo být převzetí nebezpečí změny okolností podle poslední věty ustanovení § 2620 OZ odst. 2 OZ nebo ujednání, kterým strany ze své smlouvy zcela vyloučily aplikaci ustanovení § 1765 a 1766 OZ či § 2620 odst. 2 OZ. 

Zbývá ještě zmínit dvě ustanovení OZ o smlouvě o dílo, jejichž použití v právní praxi však není časté.

Možnost zvýšení ceny u rozpočtu s nezaručenou úplností 

Ustanovení § 2622 OZ dává zhotoviteli možnost požadovat zvýšení ceny díla v případě, že cena díla byla určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný[4]. Pokud zhotovitel požaduje zvýšení ceny o více než 10 % v porovnání s cenou podle rozpočtu, může objednatel od smlouvy o dílo bez zbytečného odkladu odstoupit. Problém tohoto ustanovení je, že ve stavební praxi se jen zřídka vyskytují smlouvy, ve kterých by bylo výslovně uvedeno, že rozpočet není úplný nebo že je jen nezávazný. Smlouva o dílo naopak obvykle stanoví, že cena díla je pevná, nepřekročitelná a že rozpočet připojený ke smlouvě je úplný. Proto je použitelnost tohoto ustanovení ve stavebnictví minimální. Kromě toho, zmíněné ustanovení se primárně vztahuje na situace, kdy se po uzavření smlouvy objevily činnosti do rozpočtu nezahrnuté. Nejedná se tedy o ustanovení, které by mělo řešit zvýšení cen vstupů během výstavby (takového zvýšení cen by se snad mohl týkat jen text „a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu“ v prvním odstavci). 

Možnost zvýšení ceny díla, která byla určena jen odhadem

Obdobnou možnost by měl zhotovitel podle § 2612 i v případě, že cena díla byla určena pouze odhadem. Také použitelnost tohoto ustanovení ve stavebnictví není velká, neboť vychází z toho, že cena stavby byla určena odhadem. Takový případ se však ve stavební praxi (zejména u smluv o dílo na větší projekty) téměř nevyskytuje. Pokud by se jednalo o tento ve stavebnictví neobvyklý případ, dává citované ustanovení zhotoviteli určitou možnost zvýšit cenu díla a objednatel má naopak možnost obrany proti takovému zvyšování v podobě odstoupení od smlouvy.

Závěrem

Je otázka, jak se budou k žalobám zhotovitelů na zvýšení ceny díla podle výše zmíněných ustanovení stavět soudy[5]. Na základě dosavadních zkušeností s tím, jak soudy přistupují k nárokům zhotovitele na zaplacení tzv. víceprací[6] se domnívám, že ochota vyhovět těmto žalobám nebude velká. Kromě toho, v ustanoveních OZ o smlouvě o dílo lze podle mého názoru vysledovat princip, že smlouvou stanovená cena díla nemůže být jednostranně zvyšována a  - pokud nebylo výslovně dohodnuto jinak – má riziko zvýšených nákladů stavby nést zhotovitel. 

Autor: JUDr. Josef Černohlávek, zdroj: Právní prostor

[1] Vzpomeňme třeba na to, že na začátku pandemie byl častý názor, že kvůli pandemii dojde ke snížení cen nemovitostí, protože lidé, kteří splácí hypoteční úvěry, nebudou mít v důsledku výpadku jejich příjmů dostatečné prostředky a budou nuceni svou nemovitost prodat. Hromadné prodeje nemovitostí pak měly způsobit snížení jejich ceny. Ve skutečnosti však nastal pravý opak, ceny nemovitostí rostly i nadále.

[2] Existují však i názory, které aplikaci ustanovení § 2620 odst. 2 OZ na neočekávané zvýšení ceny materiálů apriori vylučují. K tomu cituji z komentáře k občanskému zákoníku: „Podmínky pro zvýšení ceny díla nebo zrušení smlouvy zákon stanoví velmi restriktivně. Půjde tedy zřejmě o případy zcela ojedinělé (např. živelní pohromy, válečné události apod.) Je zřejmé, že takovou okolností nemohou být např. nečekané vyšší náklady vzniklé v důsledku zvýšení cen materiálů apod.“  In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1114. HORÁK, Pavel. § 2620 [Úprava ceny].  

[3] Komentář k občanskému zákoníku k předpokladům pro použití § 1765 OZ uvádí: „Neúměrné zvýšení nákladů plnění spočívá typicky ve výraznějších nákladových šocích, v prudkém nárůstu výdajů, které musí dlužník vynaložit na splnění dluhu. Zpravidla půjde o náklady materiálové (extrémní růst ceny určité suroviny) …“ In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 43, ŠILHÁN, Josef. § 1765 [Podstatná změna okolností a obnovení jednání o smlouvě].

[4] V prvním odstavci tohoto ustanovení je uvedeno následující: „Byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud.“

[5] Nárokem uplatněným podle ustanovení § 2620, odst. 2 OZ se Nejvyšší soud ČR zabýval ve svém usnesení sp. zn. sp. zn. 33 Cdo 4217/2016 z 26. 1. 2017, které však bylo vydáno ještě v době před pandemií a navíc v něm NS ani neřešil meritum věci. Tímto usnesením NS odmítl dovolání proti předchozím rozhodnutím soudů I. a II. instance, jimiž byla zamítnuta žaloba na zvýšení ceny díla (výstavba parkoviště a související práce) uplatněná podle § 2620, odst. 2 OZ. Z kontextu rozhodnutí vyplývá, že se zhotovitel tímto způsobem zřejmě marně snažil prosadit nárok na zaplacení ceny provedených víceprací.

[6] Mám na mysli judikaturu, podle které Nejvyšší soud ČR přiznává zhotoviteli nárok na zaplacení ceny tzv. víceprací jen v případě, že byl ohledně tohoto nároku uzavřen písemný dodatek ke smlouvě o dílo či nová smlouva – viz např. rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1146/2007, sp. zn. 32 Odo 735/2004, sp. zn. 23 Cdo 2856/2009, sp. zn. 23 Cdo 1146/2007, sp. zn. 32 Odo 1177/2004, sp. zn. 23 Cdo 3798/2009 a sp. zn. 32 Cdo 433/2015.