Pandemie negativně ovlivnila duševní zdraví. Může pojištění pomoci?

Home office, z nutnosti zavedený všeobecně loni v březnu, byl mnohými nejprve vnímán pozitivně. Jak se ale prodlužoval, bylo stále složitější oddělovat soukromý život od práce. Náročné byly i dlouhodobé domácí vyučování a péče o seniory. Psychickou náročnost umocňovaly komunikace přes on-line platformy bez osobních kontaktů a monotónnost života během tvrdých lockdownů s přísnými pravidly a zákazem společenských, kulturních i sportovních aktivit. Mnohé domácnosti se potýkaly i s finančními problémy, protože některé profese byly pandemií postiženy doslova existenčně. A k tomu se přidával i strach z nákazy nebo následků onemocnění covidem-19, když média každý den přinášela frustrující aktuality z nemocnic a protichůdné předpovědi odborníků.

Výzkumy potvrzují zhoršení psychiky

Studie Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) z loňského jara a podzimu ukázala, že covidové restrikce se dotkly duševního zdraví až třetiny lidí u nás. Zástupci instituce dospěli k tomuto závěru na základě dotazování více než 3 000 respondentů. Oproti roku 2017 se zvedl výskyt duševních onemocnění u nás o 20 až 30 %. Jednoznačná souvislost byla zjištěna mezi ekonomickou kondicí a psychickou rovnováhou. Rovněž se prokázalo, že pokud mají problémy rodiče, pravděpodobnost přenesení na děti je vysoká. Experti upozorňovali, že podle psychologie katastrof se pandemie řadí do stejné kategorie jako válečné události. Největší nárůst byl podle NÚDZ zaznamenán v ČR u depresí (3x vyšší) a úzkostných symptomů (o dvě třetiny).

Takto strmá dynamika ovšem není výjimečná, protože důsledky dlouhodobého omezení se projevují globálně. Například aktuálně publikovaná studie společnosti Gallup na stránkách magazínu Forbes ukázala nejhorší výsledky „negativních emocí“ od roku 2006, kdy spustila toto pravidelné sledování: 4 z 10 respondentů připustili, že pociťovali stres a obavy. Zástupci Gallup upozornili, že absolutně to znamená, že meziročně přibylo na světě 190 milionů osob, které ztratily psychickou pohodu a rovnováhu. Rekordní bylo i zastoupení „smutných“ (27 %) a „zlostných“ (24 %).

Syndrom vyhoření

Tato diagnóza byla před 2 lety zařazena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) do Mezinárodní klasifikace chorob. Při nepříznivém průběhu může vést i k invaliditě postiženého. Kromě toho může vyvolávat i další psychické poruchy. Profesionální koučka Inka Groholová z Bratislavy upozorňuje, že je třeba odlišit běžnou přepracovanost nebo dočasnou nechuť od skutečného vyhoření: „Obvyklá přepracovanost se týká jen konkrétní pracovní činnosti nebo úkonů, zatímco ve zbývajících oblastech člověk zůstává činorodý a umí se z nich těšit. Při vyhoření ale jde o celkové vyčerpání a plíživou nechuť k jakékoli aktivitě. Člověk ztrácí smysl konání, práci vykonává jen mechanicky, odcizeně a často s cynickým přístupem. Postupně klesá výkonnost ve všech sférách.“

Během pandemie je člověk vystaven neobvyklé situaci a tlakům, na něž nebyl doposud zvyklý. Jak si rozvrhnout den? Jak neohrozit blízké? Jak trávit volný čas, když možností je tak málo? „Lidé se stále snaží přijít na to, jak v tomto novém světě existovat,“ konstatovala Janna Koretzová, psycholožka z Bostonu. Přitom domov, naše zázemí a svatyně bezpečí, se pro nás stala kanceláří, školou, pečovatelským místem – a vlastně vězením.

Psychiatři odhadují, že syndromem vyhoření za život projde asi každý pátý Čech, častěji ženy než muži. Problém nastává pozvolna a člověk si ho nemusí všimnout, dokud není psychický stav opravdu vážný, případně spojený i s fyzickým strádáním. Na rozdíl od deprese se dlouhý čas vyhoření týká zejména práce nebo nějaké ohraničené problematické části života. Deprese „srazí“ člověka všestranně a naráz, a navíc vykazuje sezonalitu; burnout probíhá kontinuálně bez přestávek.

Co na to pojištění

„Nelze nevnímat postupnou zvyšující se dynamiku psychických onemocnění a duševních poruch v naší populaci za poslední dekádu. Pandemie k tomu přidala jen další impuls. Proto musí na tento vývoj reagovat i životní pojištění. U rizika invalidity klienta kryje životní pojištění UNIQA i řadu psychiatrických diagnóz. Samozřejmě s výjimkou těch, jejichž vznik a vývoj souvisí s konzumací alkoholu a návykových látek,“ sdělila Helena Radovanská, ředitelka vývoje produktů UNIQA.

Je-li klientovi přiznán 3., případně 2. stupeň invalidity na základě psychiatrické diagnózy, poskytne UNIQA pojistné plnění sjednané ve smlouvě. To se týká zejména organických duševních poruch, schizofrenie, poruch s bludy, afektivních poruch, neurotických‚ stresových a somatoformních poruch, poruch osobnosti a chování, poruchy psychického vývoje nebo neurčené duševní poruchy. Organické duševní poruchy včetně symptomatických, a schizofrenie jsou kryté v životním pojištění UNIQA i v případě přiznání 1. stupně invalidity. Sem patří zejména např. Alzheimerova choroba, vaskulární demence nebo úzkostné poruchy, halucinóza nebo porucha poznávání. „Škálu diagnóz, na které se vztahuje pojistná ochrana, jsme významně rozšířili. Reagovali jsme tak na aktuální situaci, kdy druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu jsou u nás duševní choroba nebo porucha chování. V současné době kryjeme i prokázaný syndrom vyhoření jako oficiálně uznané onemocnění, jenž může vést k omezení schopnosti výdělečné činnosti nad 40 % a invalidizaci postižené osoby. Pojistnou částku lze sjednat až na 6 milionů korun,“ konstatovala Eva Trajboldová, manažerka produktů pojištění osob UNIQA pojišťovny.

V rámci připojištění dlouhodobé péče k životnímu pojištění poskytne UNIQA své plnění v případě přiznaného příspěvku na péči podle zákona o sociálních službách nejméně 2. stupně za všechny duševní poruchy a poruchy chování. I zde platí výjimka pro stavy v souvislosti s návykovými látkami. A konečně lze uplatnit rovněž nárok z připojištění závažných onemocnění UNIQA u diagnózy Parkinsonovy choroby do věku 65 let a Creutzfeld-Jakobovy choroby.

Téma zdraví v koncernové strategii UNIQA 3.0

Strategie UNIQA 3.0 platná na období 2021-2030 pro celý evropský koncern UNIQA Insurance Group, jehož je UNIQA pojišťovna součástí, vytýčila několik priorit pro rozvoj. Jednou z nich je právě sféra péče o zdraví. V té jsou využívány nové technologie, velmi rychle se rozvíjí medicínské znalosti a postupy při léčbě různých donedávna neřešitelných diagnóz. Terapie se individualizuje a obor lépe analyzuje dostupná data. Současně se klade větší důraz na prevenci a na oblast péče o mentální rovnováhu. To vše se odráží v transformaci pojišťovacích služeb a doprovodného servisu pro zjednodušení a zlepšení života klientů.

Rakouská UNIQA je dlouholetou jedničkou na rakouském trhu soukromého zdravotního pojištění. Disponuje zkušenostmi a odbornou erudicí na poli zdravotní prevence, podpory fyzické kondice, mentálního zdraví, aktivního stárnutí nebo péče o zdraví na pracovišti.

Zdroj: UNIQA