Koronavirus a psychika

Ptáte se proč? Co asi mohlo na populaci tak špatně působit? Vždyť by se dalo říci, že díky různým restriktivním nařízením a uzávěrám mohli být lidé víc doma a konečně mohli trávit čas s rodinou!? Co tedy na nás všechny dopadalo nejhůř?

Negativní vlivy, které na nás působí již celý rok, můžeme shrnout do pěti základních skupin:

• Strach z nákazy – protože se jedná o onemocnění nové, nikdo prozatím neví, jak by mohla právě jeho nemoc probíhat. Vždyť Covid-19 může být jak bezpříznakový, tak i s fatálním dopadem. Statistické údaje v médiích nás o tom denně utvrzují. Kromě toho, i po prodělání nemoci mají někteří pacienti následně dlouhodobé zdravotní obtíže různého druhu, neboť bývá zasaženo dýchací ústrojí, kardiovaskulární i nervový systém. A to nikomu na klidu nepřidá.
• Samotné onemocnění - po prodělání Covidu mají někteří rekonvalescenti poruchy spánku, úzkost, depresi či posttraumatické stresové poruchy. Psychiatři varují před tlumením těchto stavů alkoholem či nevhodnými léky. Situaci je zapotřebí řešit s lékařem, jinak by mohl hrozit rozvoj duševní choroby. Podle předsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP byly poruchy paměti, nespavost, úzkost, deprese, manické příznaky aj. v minulosti popsány i u jiných koronavirových infekcí.
• Ekonomické dopady – v důsledku dlouhodobého „lockdownu“ přišli podnikatelé a OSVČ o výdělek. Úspory se během roku utratily, ale živit rodiny se musí dál a hradit veškeré poplatky rovněž. A přes určité kompenzace od státu není situace uspokojivá. Část zaměstnanců přišla o práci, některé firmy krachují, jiní žijí dlouhodobě v nejistotě.
• Sociální izolace – jedná se o absenci (často nedobrovolnou, což je případ současné pandemie) sociálních kontaktů, která může mít významný dopad na lidské zdraví, a to hlavně duševní – stres, úzkost, deprese, strach z lidí nebo z prostředí, ztráta sebevědomí, konflikty s okolím a další. Odborníci dokonce hovoří o riziku předčasné úmrtnosti při dlouhodobé sociální izolaci. Takže tento společenský jev k psychickému zdraví rozhodně nepřispívá. Moderní člověk totiž dnes nechodí jen za pracovními povinnostmi, ale věnuje se kulturním, sportovním a dalším společenským událostem a nedostává-li se mu toho, postupně začne duševně strádat. Nejde-li vše tak, jak očekává, objeví se frustrace.
• Nápor práce v rodinách – rodičům (zejména těm, kteří mají více dětí) přinesl koronavirus během uplynulého roku další starosti a povinnosti, a to práci s mnohonásobně větším nasazením: několikrát denně připravovat rodině stravu, k tomu případně zvládat home office a také děti vyučovat či jim pomáhat s distanční výukou. A ještě to se svými andílky každý den, po celý rok „vydržet“!

Údaje, které jsou výsledkem výzkumů české populace, praví, že za uplynulý rok přibylo 3x více depresivních a úzkostných poruch, než tomu bylo v uplynulých letech; a co víc – trojnásobně se zvýšilo i riziko sebevražd. Navíc osoby s psychickými problémy patří do rizikové skupiny – je tedy vyšší pravděpodobnost jejich nákazy koronavirem. A zde už se jedná o začarovaný kruh, ze kterého by bez odborné pomoci nemuselo být úniku.

Zkusme tedy zapracovat na posílení své duševní odolnosti a trénujme psychickou hygienu. Třeba takto: není-li možné změnit reálnou situaci, musíme se naučit měnit a přizpůsobovat své představy. K tomu přidáme sport, pobyt v přírodě a zdravý životní styl – v něm nám nyní přece nic nebrání. Situace bude taková, jaký úhel pohledu si na ni sami nastavíme.

A kdo na to všechno nestačí sám, jsou tu pro něj odborníci.

Autor: PROFEETO