Budování egyptských pyramid

Přes dva roky zažíváme pandemii coronaviru, na podzim se nás všech neblaze dotklo zásadní zdražování energií a zvyšování bankovních úroků, nyní válka na Ukrajině, která se dotýká celé Evropy, avšak České republiky v nebývalé míře… Nechtěli byste teď zjara, kdy se probouzí celá příroda a člověk touží spíše po pozitivních prožitcích, myslet raději chvíli na něco jiného, příjemnějšího? Něco, co dokáže vaši pozornost odvést od zhoršující se životní úrovně, bezpečnosti naší země a od šíleného válečného běsnění? Nahlédněme na chvíli do historie. A co třeba rovnou do Starého Egypta? I tam mělo tehdejší obyvatelstvo svoje starosti, avšak zůstaly po něm neuvěřitelné pamětihodnosti. Pojďme se – místo na ničení staveb na Ukrajině - podívat na budování pyramid. I když za hodně těžkých podmínek…

Egyptské pyramidy a jejich tajemství

Také vás egyptské pyramidy znovu a znovu udivují? K jakému účelu, a hlavně jak se stavěly? Podle egyptologů byla jejich výstavba určena k posmrtnému uložení ostatků králů – čili jsou to pravděpodobně hrobky, ale také kenotafy. Kenotafem rozumíme symbolický náhrobek, hrobku či hrob; jde tedy spíše o památník, určený pro významné osoby, které zesnuly v zahraničí a jejich tělo nebylo repatriováno, anebo se zřizovaly k uctění hrdinů na místech, kde padli a jejich těla nebyla nalezena.

Staří Egypťané stavěli celé pyramidové komplexy, v jejichž okolí – především za Staré říše – vznikaly rozsáhlé nekropole s hrobkami králů, dvorních hodnostářů a dalších členů společenské elity. Královské pyramidové komplexy měly ve své době význam náboženský, ideologický, politický a hospodářský.

Kromě toho jsou – prozatím nevědecky - pyramidy dávány do souvislosti s mimozemskými civilizacemi a také s neznámými vyspělými lidskými kulturami, které disponovaly pokročilými technologiemi, kupříkladu bájná Atlantida. Anebo byly pyramidy gigantickými energetickými zdroji?

Vzhledem k tomu, že staroegyptská kultura zanikla i se znalostí hieroglyfů, bude zřejmě původní účel stavby pyramid ještě dlouho předmětem spekulací.

Držme se však vědeckých podkladů a představme si, že tyto megastavby skutečně vytvářeli obyčejní lidé holýma rukama, bez jakékoliv technologie.

Jako první bylo nutné dopravit kámen na místo určení a opracovat ho. K lámání kamene užívali staří Egypťané vrbové proutky, které strkali do vyvrtaných děr (čím je vrtali do žuly a pískovce?), zalévali je vodou, a jak proutek bobtnal, tak trhal skálu. Kamenné bloky byly opracovány s neuvěřitelnou přesností, přesto, že dělníci používali pouze měděná dláta a kladívka. Citace: „Uvádí se odchylka od rovinnosti 0,025 cm/blok, což je v porovnání s dnešním standardem 1 cm/blok nepředstavitelná hodnota, zvláště uvážíme-li domnělá měděná dlátka a kladiva. S takovými nástroji je nemožné dosáhnout takové přesnosti.“

Další hypotézou je to, že bloky kamene byly přímo vytesány do skály, pak přepraveny a pomocí jednoduchých kladek, kde dělníci využívali i vlastní váhu, vyzdviženy do dnešních pozic.

Zvířata se k dopravě zřejmě ještě v té době nepoužívala – tur i kůň byli domestikováni až o několik století později. Kamenné lomy se nacházely v blízkosti řeky Nilu, a tak se prý tyto obrovské bloky převážely na lodích (anebo spíš na prámech) po řece, a pak po kanálech, kde musely být lodě ještě taženy dělníky. Na místo stavby se kamenné bloky nejprve tahaly po písku, ale vlivem vysokého tření byla tato práce málo efektivní. Postupem času zjistili, že tření je nižší, když se písek polévá vodou. Nakonec se kámen tahal na jakýchsi dřevěných saních nejdříve po písku, pak byly vyrobeny i dřevěné kolejnice. Tato teorie je podložena malbou, nalezenou v jedné z pyramid, na níž dělníci táhnout dřevěné sáňky a vedle nich stojí muž s nádobou (což nasvědčuje polévání písku i kolejnic). Také podle dochovaných papyrů (Pierre Tallet a jeho tým objevili v roce 2013 nejdelší egyptské papyry, které člověk zná) se kvádry na staveniště dopravovaly po kanálech a pak byly vláčeny.

A závěrem ještě několik faktů: Cheopsova pyramida má podstavu přibližně 230 m x 230 m, její výška je 146,5 metru a vypočtená hmotnost 6,5 milionů tun – je postavena z 6,5 milionů opracovaných kamenných bloků o průměrné hmotnosti jedné tuny. Umíte si představit takovou práci bez jakékoliv techniky?

Zde si můžete přečíst dva téměř protikladné názory:

Dotyk - Jak Egypťané přepravovali obří kvádry na pyramidy: Zcela jednoduše, tvrdí vědci

http://fyzsem.fjfi.cvut.cz/2014-2015/Zima14/proc/pyramidy.pdf

Autor: PROFEETO

Zdroj fotografií: Pixabay.com